Suchej únor alebo aj Suchý február  je česká a od roku 2021 oficiálne aj slovenská osvetová kampaň podporujúca abstinenciu od alkoholu.  Ide o výzvu, aby si ľudia na jeden mesiac – február – odopreli pitie alkoholických nápojov. Na plnenie výzvy je možné sa zaregistrovať, registrácia je dobrovoľná. Sonda medzi registrovanými účastníkmi v roku 2020 ukázala, že celý mesiac vydržalo bez alkoholu až 90% z nich a ešte štyri mesiace po akcii približne polovica deklarovala zníženú spotrebu alkoholu alebo úplnú abstinenciu. Prinášame vám rozhovor
s manažérom kampane Petrom Freimannom.

Peter, na Slovensku je SUCHÝ FEBRUÁR prvým rokom, čo vás viedlo k rozšíreniu tejto kampane aj k nám?
Potřebnost kampaně vychází již z českých statistik, kde máme přes milion lidí za hranou rizikového pití a odhadovaná spotřeba na osobu a rok je přes 14 litrů čistého lihu. Čísla jsou tak v rámci světového srovnání celkem alarmující a výzvou měsíční abstinence si má každý ověřit, zdali ovládáme my alkohol nebo alkohol nás. Dle všech indicií je právě tato výzva velmi potřebná i pro Slovensko, proto jsme činnosti rozšířili a vznikl Suchý február.

Kde, ako či u koho pôvodne vznikla myšlienka Suchého únoru/februára?
V roce 2013 si skupinka několika můžů věnujících se právě mužskému zdraví během lednového plánování činností  řekla, že je konzumace alkoholu přehnaná a že je dobré pro sebe něco udělat. Psal se leden a výzva padla hned na měsíc následující. Tehdy šlo o srandu pro pár přátel, letos dosáhlo povědomí o kampani v Česku na 76% populace a až 10% dospělých se aktivně zapojilo. (CZ tlačová správa) Slovenská data bohužel zatím nemáme. (SK tlačová správa)

Takže preto Suchej únor, resp. február…
Přesně tak.

Ako Suchej únor/február prijíma verejnosť?
Dle průzkumu ji za sympatickou považuje 81 % populace, což jsou krásná čísla. Myslím, že je to především proto, že lidem necháváme svobodu, chceme je inspirovat, ale ne moralizovat. Nabízíme cestu, zážitek a osobní zkušenost. Rozhodnutí je již na každém z nás. A nadmíru nás těší, že se ke kampani pozitivně staví více a více trh. Než aby kampaň bojkotovali, snaží se pro sušiče nabízet speciální nabídku nápojů. Trend tzv. „gentle drinking“ (umírněné pití) je jasný a myslím, že můžeme říct, že se nám ho daří značně urychlovat.

Je nejaká reakcia, ktorá vás osobne prekvapila v pozitívnom či negatívnom zmysle slova?
Věnuji se hodně marketingu a komunikaci. Přijde mi například smutné (a to i profesně), když vinaře nenapadne nic jiného než laciné proklamace „Suchej únor – máme suché víno“. Jinak nás nekonečně těší reakce lidí, kterým kampaň prospívá fyzicky, duševně i sociálně a svoje příběhy
s námi sdílí. To jsou důkazy, že kampaň dává opravdu smysl.

Ako vnímate situáciu s nadmernou konzumáciou alkoholu na Slovensku v porovnaní s Českou republikou?
Myslím, že zásadní jsou data o trhu, spotřebě, léčbě, která máme v Čechách asi lépe zpracovaná. Dle odhadů bude na SK výrazněji zastoupená neregistrovaná spotřeba – takovéto „domácí páleníčko“. Ale letošní ročník ukázal, že zájem o téma je obrovksý a tak slovenským kolegům říkám, že cestu, kterou jsme my šli dlouhé roky, ujdou s naším know-how za pár let. Otazník však u obou kampaní visí nad financováním.

Je Slovensko konečná stanica alebo bude Suchej únor aj v iných „jazykoch“?
V Čechách jsme svoji bohatou zkušneost s problematikou převedli do knihy Suchej únor (která je již i na knižním trhu na Slovensku), a samozřejmě chceme růst dál a šířit slovo Suché i do dalších zemí. S kolegy ze Slovenska jsme se již dříve spojili, ale až teď nazrál čas, vůle a energie se propojit pořádně. A myslím, že to přineslo spoustu mediálního ovoce :).

Obracajú sa na vás ľudia, ktorí trpia závislosťou od alkoholu so žiadosťou o pomoc? Ako im pomáhate?
Ano, a i když sami nejsme lékaři a adiktologové, máme kolem sebe podpůrnou síť. V Čechách je prvním dobrým kontaktem národní linka pro odvykání, na SK odkazujeme například na Centrum pre liečbu drogových závislostí. Základní nabídku pomoci najdou lidé vždy na stránkách www.suchyfebruar.sk.

Keď sa človek rozhodne mesiac abstinovať, pravdepodobne bude čeliť sociálnemu tlaku, možno až výsmechu, zo strany okolia. Máte pre týchto odvážlivcov nejaký tip, ako to zvládnuť a nenechať sa odradiť?  
V Česku se nám ten takzvaný „sober shaming“ (výsměch z abstinování) daří eliminovat i tím, jak je kampaň známá, jako argument proč nepiju to stačí. Na Slovensku to bude ještě chvíli určitě složitější, ale obecně společnost zraje a posouvá se a myslím, že víc a víc lidí si troufá říct, že nepijí nebo nechtějí pít. Poradil bych, aby lidé neříkali „jsem těhotná“ nebo „řídím“,
ale prostě řekli, že pít nechtějí. Proč se za cokoliv schovávat?

Čo vás osobne motivovalo stať sa manažérom kampane Suchej únor/február?
Kampaň měla potenciál, ale nevycházela ve smyslu cena/výkon a byla otázka, zda ji položit či ne. V ten moment jsme se v několika lidech mobilizovali a udělali jsme první kampaň, která vycházela i ekonomicky. Moje „proč“ pak bylo nejenom to celé nastavit a uřídit, ale také fakt, že je to projekt, který má opravdu měřitlené a ohromně pozitivní reakce a dopady. To je zásadní.

Podľa akých parametrov vyhodnocujete Suchej únor/február ako úspešnú aktivitu?
Počet zapojených Sušičů, počet registrovaných, počet mediálních výstupů, počet influencerů, dobrý pocit a pak samozřejmě „tvrdá data“ ve smyslu počtu účastníků, kteří po 4 měsících a po roce snížili svoji spotřebu.
V prvním případě je to 53 %, v tom druhém 48 %… dopad je opravdu výrazný.

Rôznych protialkoholických a preventívnych aktivít je hromada, prečo si myslíte, že práve Suchej únor/február si získal takú obrovskú mieru pozornosti a podpory zo strany verejnosti?
Mimo obligátní odpovědi, že je za tím hromada práce je to i již zmíněná „lehkost“, která je pro mě naprosto zásadní. Aby lidé změnili svoje chvoání, musí změnu sami chtít a cítit. Proto většina „institucionálních kampaní“ nefunguje –  jsou moralizující, nárazové, nekoncepční a bez opravdového vztahu k cílové skupině a lidem. Nevím, jak je to na Slovensku, ale v Česku je to patrné.

Veľmi nedávne prieskumy na stredných školách na Slovensku ukázali, že 54% 16 -19 ročných pilo za posledný mesiac alkohol. Čo je nanajvýš alarmujúce číslo. Viete, aká je v tomto smere situácia v ČR?
V Česku je věk prvního napití se 13 let, každé čtvrté dítě se navíc poprvé napije doma, v rodině. Nelze se divit, alkohol je bohužel norma. Každopádně jsem v tomto směru optimistický. Celá takzvaná Generace Z svoji spotřebu umírňuje (ač je u nás stále jedna z nejvyšších v EU) a myslím, že je zapotřebí otevírat myšlenky i jiným závislotem, která tato doba přináší. Kdybych si měl vsadit, bojím se alkoholu u mladých méně než jiných závislostí… 

Ako zasahuje Suchej únor/február práve túto cieľovú skupinu konzumentov alkoholu?
Spolupracujeme s ISIC Česko i Slovensko (víc dat najdete v tiskových zprávách výše) a povědomí o kampani je mezi studenty právě díky této spolupráci enormní. Přes 20 % studentů navíc Suchej únor drželo a myslíme si tak, že se nám osvěta na tomto poli daří a zaséváme „pozitivní vzorce chování“ a především, časné přemýšlení o sobě samém a brzkou sebereflexi.

Veľmi pekne ďakujem za rozhovor.

Staňte sa fanúšikmi Suchý február a Slovensko bez drog na Facebooku. Sledujte Suchý február na Instagrame.